Žalany - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Obec

     Historik Jaroslav František Urban (narozen 2. 4. 1889, zemřel 21. 7.  1960) ve své Severočeské historii píše  o Žalanech toto: „Našla se tu spousta rozbitých popelnic s jednoduchými ozdobami a mnoho kamenných nástrojů z doby železné. Archeologové tu nalezli nejen sídliště s objekty z mladší doby haštalské  700 – 400 př.n.l., ale i slovanské pohřebiště z 10. – 11. století s hroby buď bez výbavy či s přídavky v podobě prstenů, záušnic, skleněných nebo jantarových perel, i nádoby.“

      První písemná zmínka pochází z roku 1400, kdy je ves majetkem kapituly u sv. Apolináře v Praze. Dále ji vlastnili 1420 vladykové z Minic, 1436 Jakoubek z Vřesovic, 1467 Jan Ilburk, 1498 – 1590 panství hradu Doubravská hora. V  roce 1561 je uváděno 18 sedláků. Léta 1590 – 1850 vlastní ves panství Teplice.  

     V roce 1567 se zde narodil kalvinistický[1]  kněz Havel Žalanský zvaný Phaeton a prožil tu i dětství. Ve dvaceti čtyř letech byl ověnčen bakalaureátem svobodných umění a posléze se věnoval povolání duchovního, vyznávaje kalvinistické učení. K roku 1600 je připomínán jako farář v Ledči (nad Sázavou), pak od r. 1602 působí u svaté Barbory v Kutné Hoře a na závěr svého, na tehdejší dobu nikoli krátkého života, zakotvil u svatého Jiljí na Starém Městě v Praze. Byl znamenitým kazatelem, ale také činným spisovatelem. Napsal kolem 34 nábožensko – vzdělávacích knížek (většinou kázání). Obsahem bylo moralizování a kritika tehdejších poměrů. Ve svých spisech útočí na dogmata katolické víry. Křísí a obhajuje památku Husa a Jeronýma  jež nazývá mučedníky. Později onemocněl dnou a v pohnutém roce 1621, 21. června 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů, zemřel.

      V roce 1646 řádil v Žalanech, Bořislavi, Rtyni a Malhosticích silný orkán a nečas a učinil z krajiny spoušť. R 1689 nechal postavit sedlák Jan Svoboda na své náklady na žalanské návsi kapli. Malá stavba se však nedochovala – byla zbořena v 19. století - nahrazena velkou kaplí svatých Fabiána a Šebestiána. Nádherná socha Vítězného Krista, která se tyčí na sloupu uprostřed návsi, je pravděpodobně nejstarší dochovanou památkou. Nechal ji vyhotovit Jan Richter, obyvatel Žalan, 25. května 1695 – jak se může kdokoli přesvědčit četbou nápisu na soklu. Léta Páně 1852 byla přenesena ze Žalan na křižovatku státní silnice a cesty do Lelova. Po necelých sto padesáti letech byla obecním úřadem opět přenesena na náves, nákladně a kvalitně opravena a nyní náves opět zdobí.

       Po 1. světové válce přišla na Teplicko velká skupina ortodoxních Židů – uprchlíků z východní Evropy, kteří se tu usadili. V roce 1932 čítala Židovská náboženská obec v Teplicích kolem pěti tisíc osob. Její obvod tvořily kromě Teplic a velkého množství okolních obcí i obec Žalany. Ke dni 28. 8. 2006 v Žalanech žilo 484 obyvatel.

Z různých pramenů poskládala a zapsala Mgr. Blanka Pahorecká. Dr. Martinu Šístkovi děkuji za korekci a drobné úpravy.

     První zmínka pochází z r. 1365. Leží na úpatí Teplického vrchu v Českém středohoří.  Na návsi  stojí  pozdně  barokní kaplička a za ní železný obelisk připomíná, že se zde v r. 1779 zdržel Josef II. Naproti kapličce stojí hrázděný statek čp. 3 s pěknou zdobenou branou. 

    Rok  1680 náleží v Čechách  17. století k nejsmutnějším. Rozšířil se totiž po celém jeho území mor. I v Českém středohoří si vyžádal nemalý počet obětí, jen v Lelově zemřelo 8 lidí.

     V roce 1868 bylo stanoveno, že se sousední politická obec Bořislav rozpadá na Bořislav a Bílku a na politickou obec Žalany s osadami Starosedly a Lelov.

     Vývoj obce ve 2. Polovině 19. století probíhal klidně. Průmyslový rozmach se této vysoko ve Středohoří položené vesnice nikterak nedotkl, ještě v r. 1885 docházely děti z Lelova, stejně jako z nedalekých Žalan, Starosedel a Bílky do dvoutřídní školy v Bořislavi.

     Na cestě z Bořislavi do Lelova stávala na místě dnešní křižovatky silnice E 55 a odbočky na Lelov socha Jana Nepomuckého. Tímto umístěním jsme si jisti, neboť ještě v šedesátých letech, dle svědectví pamětníků, žalovala svým torzovitě zachovalým stavem. Při poválečném obrazoborectví přišel Nepomuk o hlavu a i v pozdějších letech byl neúdržbou a vandalismem poškozován. Plastika byla odstraněna s největší pravděpodobností v sedmdesátých letech 20. století.

Zdroj – Severní Polabí – Obce Teplicka - Lelov


[1] Kalvinismus – protestantské vyznání založené J. Kalvínem. Základem je víra v naprosté předurčení člověka a nezasahování Boha do běhu světa, pokládající bibli za jediný pramen víry, ale nedovolující její osobní výklad. Kalvinismus měl kromě Švýcarska, kde vznikl, velký vliv především v Anglii (puritáni), Francii (hugenoti) a později v USA. V Česku uznává helvétskou konfesi zejména Českobratrská církev evangelická – zdroj Wikipedie